Knižní útočiště elfího poutníka

Svět plný fantazie, příběhů a knih…

Hlasujte pro nejoblíbenější YA fantasy sérii! 27 srpna, 2011

Filed under: Co se jinam nevešlo... — Ettelëa Dragons @ 6:51 pm
Tags: ,

                         

 

Stefanovy deníky – Zrození – L. J. Smith (recenze)

Filed under: Přečteno... — Ettelëa Dragons @ 3:02 pm
Tags: ,

Název: Zrození

Autor: L.J. Smith (Kevin Williamson, Julie Plec)

Série: Stefanovy deníky

Díl: 1.

Nakladatelství: Fragment

Překlad: Milena Hordinová

Rok vydání: 2011

Anotace: Propadli jste zcela Upířím deníkům? Zajímá vás, jaké události předcházely jejich ději? Pak si určitě nenechte ujít další napínavou upíří sérii, ve které vás opět čeká velká dávka napětí, tajemna a romantiky.


Příběh

Tato část může obsahovat spoilery!

Ocitáme se roku 1864, ve Virginii, v malém městečku Mystic Falls za války Severu proti Jihu. Stefan Salvatore vede poklidný život v otcově sídle, narozdíl od svého bratra Damona, který odešel do války. Všechno se však začne měnit, když se ve městě a okolí začnou objevovat podivné útoky na zvířata. Zpočátku lidé podezřívají jakousi šelmu, ale mrtvá zvířata mají vždy jen rozervané hrdlo.

Stefan se mezitím, podle přání svého otce, zasnoubí s dívkou, kterou však nemiluje, ale pro otce je ochoten udělat mnoho. Avšak celý jeho život se obrátí vzhůru nohama, když se jeho otec rozhodne ujmout Katherine, tajemné, osiřelé příbůzné. Jakmile ji Stefan spatří, okamžitě se do ní zamiluje, ale není sám. Damona, který se vrátil domů z války také okouzlí.

Stefan si však musí vzít dívku, s níž se zasnoubil a trápí se. Ve městě dál zuří útoky na zvířata, ale teprve, až když je zabit první člověk – Stefanova snoubenka – lidem dojde, že tohle nemůže mít na svědomí obyčejné zvíře. Stefana trápí svědomí a lidé se bouří a fanaticky vykřikují cosi o temných silách, jež ovládly Mystic Falls.

Zakladatelé města, spolu se Stefanovým a Damonovým otcem však mají jasno –  za vraždy mohou upíři a tak se je rozhodnou zprovodit ze světa. V té době už oba bratři Salvatorovi zjistí skutečnou pravdu o tajemné, svůdné Katherine. Rozhodnou se jí chránit či se přidají na stranu lidu? A jak dopadne vztah obou bratrů?

Konec části, obsahující spoilery!


Postavy

Příběh sledujeme očima Stefana Salvatora, který se tak velmi liší od svého sebevědomého, temperametního bratra. Je pravým synem svého otce a narozdíl od Damona dělá vše proto, aby byl jeho otec spokojený. Je ochotný se dokonce oženit s dívkou, kterou nemiluje, avšak, jen do doby, než se objeví nádherná Katherine, která ho naprosto okouzlí.

Stefan má také skvělý vztah se svým bratrem Damonem, ale jakmile se objeví Katherine, vše se začne měnit. Stefan žárlí a podezřívá Damona, že i on je do Katherine zamilovaný. Chce ji jen pro sebe, alůe jakmile odhalí skutečnou identitu své lásky, je zmaten, ale snaží se na to zapomenout, nedokáže přijmout to, čím Katherine ve skutečnosti je.

Stefan mi celkově přijde jako zmatená, nevyspělá postava, která neví, co vlastně chce. Je uvězněn mezi znepřátelenými stranami a není schopen si vybrat, kterou cestou se dá. Vyřkne přísahy, ale později je zšechny poruší…

Damon Salvatore má narozdíl od Stefana s otcem špatný vztah a nevychází s ním pro svou tvrdohlavost a divokost. Nehodlá si do svého života nikým mluvit. Stefana má ale rád, vládne mezi nimi skutečný bratrský vztah, i když mu často vytýká jeho přílišnou poslušnost. Avšak i jeho okouzlí Katherine, ale on se do ní, narozdíl od Stefana, skutečně zamiluje a přijme její temnou podstatu.

Damon je vzpurná postava, která však ví co chce. Oblíbila jsem si hodaleko více, než hlavního hrdinu Stefana, jeho charakter mi zkrátka přijde zajímavější.


Dojmy a pojmy

Stefanovy deníky se velmi liší od původního románu L.J. Smith – Upíří deníky. Zatímco Upíří deníky mě naprosto nezaujaly, se Stefanovými to bylo jiné. Styl, jakým jsou napsány je daleko zajímavější. Kniha je daleko napínavější a řekla bych, že velmi čtivá.  Potěší zejména příznivce seriálového zpracování Upířích deníků, zatímco ty knižní poněkud zmate. Jak fanoušci jistě ví, seriál se od knih velmi liší, jak místem dění, tak i postavami a Stefanovy deníky jsou napsány právě podle seriálové předlohy. A právě to je na knize to nejlepší. Stejně jako v seriálu se ocitáme v Mystic Falls, potkáváme mnoho známých postav a před očima ne nám odehrávají seriálové scény. Ale kniha není žádným zvláštním překvapením, tedy alespoň pro ty, kteří sledují seriál, neboť se z něj nedozvídáme téměř nic nového. Ale Stefanovy deníky rozhodně nijak nesouvisí s původními knihami.


Hodnocení

Mě se kniha líbila. Jako fanouška seriálu mě rozhodně nezklamala, ale jak říkám, ani nijak zvlášť nepřekvapila, avšak Zrození je teprve úvodem do této upíří série a další díl už slibuje větší dávku napětí.

Jediné, co bych opravdu vytkla je poměrně nepovedený překlad. Příběh se odehrává v určitém období a do něj zkrátka některé výrazy podle mě nepatří. Myslím, že bratři Salvatorovi by se v této době navzájemn neoslovovali „brácho“ nebo by Stefan služku nepozdravil slovem „ahoj“. Velkou chybou také bylo přeložení rostliny, která zahání upíry. V této knize byla přeložena jako rozrazil, ale lidé, co znají seriál jsou zvyklí na rostlinu jménem sporýš. Tyto věci mi v knize malinko vadily a přišly mi poněkud rušivé, ale nakonec jsem si zvykla a text jsem si v duchu malinko upravila. S tím se zkrátka musí čtenář smířit.

Co bych ale naopak vyzdvihíla je obal knihy, na němž je fotka tří hlavních hrdinů seriálu The Vampire Diaries. Česká obálka se mi dokonce líbila daleko víc, než ta originální , která se snaží napodobit původní sérii. Tohle jistě mnoho fanoušků ocení a přesvědčí k přečtení knihy.

Myslím si, že Stefanovy deníky rozhodně stojí za přečtení, ale jsou zaměřeny především na seriálové příznivce, ostatní by nemusely tolik zaujmout. Rozhodně se těším na další díl, který by měl vyjít letos v říjnu v nakladatelství Fragment, které už zveřejnilo i podobu obálky, která je opět velmi povedená. Věřím, že pokračování se mi zalíbí ještě víc, než tento první díl.

6,5/10


Tímto bych chtěla poděkovat za poskytnutí recenzního výtisku nakladatelství FRAGMENT.

__________________________________________________________

Knihu si můžete objednat na stránkách nakladatelství Fragment.

 

Bylo nebylo #04 25 srpna, 2011

Filed under: Bylo nebylo — Ettelëa Dragons @ 7:59 pm
Tags: ,

Meme z dílny Kath.

Popadni knihu, kterou právě čteš a napiš úplně první větu.

Název: Krev elfů

Autor: Andrzej Sapkowski

Nakladatelství: Leonardo

Město hořelo.

 

Inkarceron – Catherine Fisherová (recenze)

Filed under: Přečteno... — Ettelëa Dragons @ 7:39 pm
Tags:

Název: Inkarceron

Autor: Catherine Fischer

Nakladatelství: Knižní klub

Překlad: Petra Diestlerová

Rok vydání: 2011

Počet stran: 368

Anotace: Sedmnáctiletý Finn denně bojuje o život v Inkarceronu, obrovském vězení, které má vlastní inteligenci a krutě s ní střeží tisíce vězňů. Finn si je díky znamení na ruce jist, že se zde nenarodil jako ostatní, ale přišel Zvenčí. Claudia je dcerou Správce Inkarceronu a má se vdávat; nenáviděný princ jí byl nastrčen mocichtivou královnou. Panuje totiž navenek středověká Doba – supermoderní svět se zastavil a dobrovolně se zbavil vší techniky v zájmu míru. Claudia i Finn jsou vězni svých světů – jenže vše se změní, když naleznou křišťálový klíč, který jim umožní spolu komunikovat.


Vězení jako žádné jiné…

Příběh

Děj se střídavě odehrává ve dvou světech – v Inkarceronu a Venku.

Inkarceron je děsivé vězení, které nedokáže nikdo ovládat. Má vlastní mysl a není možné z něj uniknout. Neustále své vězně pozoruje a nebezpečně si s nimi pohrává. Inkarceron měl být ráj, místo, kde by i ztracené existence žily v klidu, ale vymklo se to. Inkarceron selhal. A nebo možná to nebyl on, kdo selhal, ale lidé v něm…

Život Venku však není o moc lepší a dal by se také přirovnat k vězení, neboť je v něm uměle udržována jakási Doba, podobná středověku, bez jakýhkoli moderních prostředků, které zakazuje Protokol. Přesto ho někteří lidé porušují a tak se sem tam mihne i nějaký ten moderní prvek.

Hlavními hrdiny příběhu jsou Finn a Claudie, dva mladí lidé, oba dva jsou svým způsobem vězni.

Finn žije v Inkarceronu, kde se snaží protloukat a přežít. Je však svým způsobem zvláštní, mučí ho totiž jakési vydiny a nejasné vzpomínky z doby, kdy snad žil jinde než v Inkarceronu. Je přesvědčen, že on se nenarodil uvnitř Vězení, tak jako ostatní, ale že pochází z Venku a je téměř posedlý tou myšlenkou. Doufá, že se mu jednou podaří Uniknout, tak jako se to podařilo tajemnému Sapphiquovi. Jednoho dne se mu do rukou dostane tajemný Klíč, který skrývá více tajemství, než zprvu tuší. jedno je mu však jasné – díky tomu klíči má nejspíše možnost dostat se Ven.

Claudie žije Venku a je dcerou Správce Inkarceronu, který má v této umělé Době vysoké postavení. Jako jeho dcera má už od mala určený osud – musí se provdat za syna Krále. Jako dítě je s ním zasnoubená, ale pak princ Giles za podivných okolností umírá a ona si tedy v budoucnu bude muset vzít jeho nevlastního a krutého bratra, syna královny Sii. Je se svým osudem smířená, ale ráda by žila jiný život, ve světě, který by nebyl ovládaný Protokolem. Vše se změní, když jednoho dne tajně vnikne do pracovny svého otce a nalezne v ní krásný Klíč. Později zjistí, že to není tak úplně obyčejný klíč, ale že s jeho pomocí může komunikovat s mladým vězněm v Inkarceronu – s Finnem…

Nezměrný, bez konce je Inkarceron…

Postavy

Finn – Jedna z hlavních postav. Mladík uvězněný v Inkarceronu, který je však pevně přesvědčený o tom, že přišel z Venčí, i když mu téměř nikdo nevěří, protože nikdo se nemůže dostat Dovnitř ani Ven. On však stále doufá… Ostatně, poněkud se liší od ostatních Věznů, trápí ho občasné nejasné vidiny a záblesky z možné minulosti, ale ztratil paměť a nedokáže si vzpomenout.

Finna jsem si celkem oblíbila. On rozhodně nepůsobí jako nějaký hrdina, spíš naopak. Je takovou ztracenou existencí, donucen krást a přežívat, jak se jen dá. S jeho psychikou to není nejlepší, je zmatený, neví, co je skutečnost a co ne. Neví, zda ty útržky vzpomínek patří skutečně jemu nebo někomu jinému. Občas působí téměř jako blázen. Rozhodně je zajímavou postavou…

Claudia – Dívka žijící Venku. S ní už to bylo trošku horší. Působila na mě trochu rozmazleně a pyšně. Přesto i ona je svým způsobem vězněm a je nucena žít podle Protokolu a splnit očekávání svého otce – Správce Inkarceronu. Avšak je rozhodnuta zjistit skutečné okolnosti smrti prince Gilese, odhalit pravdu. Proto se také vloupá do otcovy pracovny, kde nalezne Klíč a pozná tak Finna.Je vychytralá, hrdá a tvrdohlavá.

Jared – Sapient (učenec), učitel Claudie. A také moje nejoblíbenější postava z celé knihy. Takový trochu šílený vědátor, neustále porušující Protokol. Jeho pracovna je plná všemožných vymožeností a on neustále nad něčím bádá. Pro Claudii je jediným skutečným přítelem a blízkým člověkem a on jí věří a pomáhá jí. Je to spíše takový (nechci říct zbabělec) nepříliš statečný člověk, který se nedokáže vzepřít Správci Inkarceronu, ale nakonec projeví nevídanou odvahu… a víc neprozradím. Tato postava mi přišla hodně sympatická.

Správce Inkarceronu – Claudiin otec, zahořklý, přísný muž, který jde za svým cílem i přes nespokojenost své dcery. Zpočátku taková jednoduchá postava, která se však později projeví.

Keiro – Postava, která se mi taky hodně líbila. ne že bych si ho nějak oblíbila, ale líbil se mi jeho charakter. Je to sobecký muž, který je až nezdravě sebevědomý a na nikom a ničem mu nezáleží. Tedy, kromě Finna, neboť jsou přísežní bratři, což znamená, že se musí navzájemn chránit a jeden druhého nesmí opustit.

Attia – Tak tahle postava mi doposud vrtá hlavou. Objeví se v příběhu až později a je obestřená tajemstvími, nedozvíte se o ní nic moc. Zajímalo by mě, kým ve skutečnosti je a jestli v druhém díle sehraje nějakou významnější roli. prozatím je jasné jedno – je zamilovaná do Finna.

Všichni zločinci, nežádoucí osoby, političtí extremisté a šílenci budou přemístěni dovnitř. Brana bude uzavřena a Experiment započne.

Dojmy a pojmy

Příběh Inkarceronu je opravdu zajímavý a originální. Pokud ne přímo originální, tak přinejmenším je to v YA literatuře zase něco trochu jiného. Zaujal mě především svou neotřelostí a atmosférou. Chvílemi byla kniha až děsivá, mráz po zádech mi běhal například, když vyšlo najevo, že Inkarceron své Vězně „recykluje“ a z mrtvých vytváří nové, neustále využívá jakýkoli materiál, takže nikdo z Vězňů si nemůže být jistý, zda vzpomínky, které má patří skutečně jemu. A pokud Vězení dojde „živý materiál“, nahradí ho kovem. Děsivá myšlenka… Inkarceron měl být původně rájem, kde budou žít zločinci v míru a klidu, ale selhal, protože uvnitř něj se vraždí, krade a život tam nic neznamená. Ale selhalo skutečně Vězení? Nebo lidé sami? Tato myšlenka mě také zaujala…

Na začátcích kapitol najdeme vždy krátké útržky rúzných pověstá, písní, zápisků, dopisů, či jiných dokumentů, které vždy něco málo objasní či dovysvětlí, ale pěkně postupně a lehce.

Zvolíme si jedno období z minulosti a vybudujeme je znovu…. Vytvoříme ráj!

Hodnocení

Kniha se mi opravdu líbila, je to jeden z těch příběhů, který vás úplně pohltí, ale je ho třeba číst pozorně, aby neunikla jediná drobnost. Svět Inkarceronu je dobře promyšlený, pěkně všechno zapadá a vy postupně odhalujete jeho tajemství. Po několika stránkách mi však bylo jasné, kdo ve skutečnosti je onen tajmený vězeň Finn, ale chvílemi jsem měla pochybnosti. Kniha je napínavá a plná nečekaných zvratů, rozhodně nepatří mezi knihy, kdy přesně víte, co se kdy stane.

Jen co se charakterů postav týče – přijdou mi takové strohé, nepříliš rozebrané a propracované, ale to se dá omluvit, protože v příběhu zaujímají vekou část nejrůznější popisy prostředí a atmosféry, takže postavy jdou malinko stranou. Ale všechny charaktery působí realisticky, na žádné mi nic vyloženě nevadilo.

Ano, popisy zaujímají velkou část a já mám popisy moc ráda. Všechno díky nim působilo tak skutečně, ale je třeba, aby měl čtenář fantazii a dokázal si prostředí knihy představit. Opravdu, Vězení bylo vylíčeno bravurně, až jsem někdy měla dojem, že jsem tam také. V tomto se mi kniha taky moc líbila…

Ale abych řekla pravdu, zprvu  jsem toho od knihy moc nečekala. Myslela jsem si, že mě příliš nezaujme, Vězení a umělá, středověká Doba a moderními prvky mi nepřišly nijak vzlášť lákavé ale opak je pravdou. Překvapilo mě, s jakou lehkostí se mi četl a jak rychle jsem se do příběhu vžila. Rozhodně bych tuto knihu doporučila všem, kteří mají fantazii a to klidně i dospělým, pokud od ní nebudou očekávat nějaké zázraky, přece jen je to kniha zaměřená především na mladší čtenáře, ale zase bych ji nedoporučila dětem, tak těch 15+. Opravdu jsem si čtení užila a jsem velice zvědavá, jak to celé bude pokračovat. Druhý díl s názvem SAPPHIQUE by měl vyjít letos v říjnu. A také se chystá filmové zpracování knihy, přičemž Finna by měl hrát Taylor Lautner, no uvidíme…

Knize dávám: 9/10


P.S. Zanechte komentář!

____________________________

Nakladatelství knižní klub

 

Brzy vyjde… 24 srpna, 2011

Filed under: Očekávám... — Ettelëa Dragons @ 3:10 pm
Tags: ,

Srpen


Eona – Poslední Dračí oko

Autor: Alison Goodman

Nakladatel: Jota

Série: Eon

Díl: 2.


Září


Zajetí

Autor: L. J. Smith

Nakladatelství: Fragment

Série: Upíří deníky

Díl: 7.


Stříbrná větev

Autor: Rosemary Sutcliffová

Nakladatelství: BB/art

Série: Orel deváté legie

Díl: 2.


Poslední z Bohů

Autor: Rick Riordan

Nakladatelství: Fragment

Série: Percy Jackson

Díl: 5.

 

 


Vzpoura

Autor: Andrea Cremer

Nakladatelství: Knižní klub

Série: Smečka

Díl:2.

Říjen


Na vrcholu

Autor: Richelle Mead

Nakladatelství: Domino

Série: Sukuba

Díl: 2.


Arizona

Autor: Eden Maguire

Nakladatelství: Fragment

Série: Krásní mrtví

Díl: 2.


Muka

Autor: Lauren Kate

Nakladatelství: Knižní klub

Série: Andělé

Díl: 2.


Behemot

Autor: Scott Westerfeld

Nakladatelství: Knižní klub

Série: Leviatan

Díl: 2.


Tak co, vyberete si?

 

Teaser Tuesday #02 23 srpna, 2011

Filed under: Teaser Tuesday — Ettelëa Dragons @ 10:34 pm
Tags: ,

Včerejší meme jsem jaksi propásla, takže to dneska musím napravit. Dnešek patří meme z dílny Should Be Reading.



  • Otevři knihu, kterou právě čteš na libovolné stránce.
  • Napiš 2 „teaserové“ věty z té stránky.
  • Nezahrnuj do toho spoilery!!!
  • Přidej název knihy a jméno autora.

Baltimore – Mike Migola a Christopher Golden

Čertík se pohybuje uvnitř krabice a je slyšet hlasité buch, buch, buch, jak jeho dřevěná hlava naráží na stěny krabice.

***

Napravo stojí jakoby v pozoru vyzáblý vojín, chybí mu vršek lebky a v místě, kde by měl mít noc, zeje díra.

 

Noční obloha 21 srpna, 2011

Filed under: Jednorázovky... — Ettelëa Dragons @ 2:34 pm
Tags: ,
Takže, tady máte zase něco z mé tvorby. je to už trošku sarší povídka, kterou najdete i na mém starším blogu. Je to hlavně o citech, však posuďte sami…

Noční obloha
                „Jé, podívej, ta hvězda tak září!“ Pozvedl svou malou ručku, aby prstíkem ukázal na jasně zářící hvězdu mezi tisíci dalšími. Musela jsem se pousmát. „Ano, ta je překrásná.“
„Co jsou to vlastně hvězdy?“ Pohlédl na mne zvědavě a v jeho velkých očkách se odrážel hvězdný třpyt. Zamyslela jsem se. Co bych mu měla říct? To, že na hvězdách vlastně není nic kouzelného, že jsou to jen hořící koule plynů? Ne, to nebyla uspokojivá odpověď pro malé dítě. Jen ať ještě chvíli žije v bláhové představě, že svět je plný kouzel…
„Hvězdy? Hmmm… Hvězdy jsou duše lidí, lidí, kteří museli opustit tento svět. Odešli a staly se z nich hvězdy, aby se na nás mohli z nekonečného nebe dívat.“
Zamyšleně se zadíval nahoru, do té pohlcující modři plné zářících teček. Byl najednou tak vážný. „Myslíš, že je nahoře i maminka? Že se z ní taky stala hvězdička?“
Taky jsem pohlédla na nebe, u srdce mě bolestně bodlo. Stále tam bylo to podivné prázdno.
„Ano, určitě ano. Myslím, že to je právě ta jasná hvězda, co se ti tak líbí.“ V očích mě nebezpečně pálilo.
Usmál se, pak ale opět zvážněl. „Myslíš, že já bych se taky mohl stát takovou hvězdičkou?“
Zamračila jsem se a sevřela jeho drobnou ručičku ve svých dlaních. „Co to povídáš?“ Byl ještě tak malý…
„Chci vědět, jestli bych se taky stal takovou zářící hvězdičkou, tak jako maminka, kdybych odešel.“
Prudce jsem ho objala, vyděšená z jeho slov. Obličej jsem zabořila do jeho kudrnatých vlásků, žlutých jako zralé obilí. Slzy si konečně našly cestu ven. „Ano, taky se jednou staneš hvězdičkou na nebi, ale až přijde čas. Za dlouho, víš?“ Trochu jsem se od něj odtáhla tak, abych mu mohla pohlédnout do očí.
„Proč pláčeš?“ Zeptal se nechápavě.
„Slib mi, že neodejdeš, že tady se mnou zůstaneš. Slibuješ, ano?“
Stále se na mě díval, nechápajíc. Nakonec přikývl. „Slibuju… Ale myslím, že by se mi líbilo být hvězdou. Být tak vysoko a dívat se dolů. Hvězdy jsou kouzelné, víš?“
Přitiskla jsem ho k sobě. Při pomyšlení, že bych se už nikdy nepodívala do jeho modrých očí, že bych ho nikdy nehladila po jeho vláskách a neviděla jeho vážnou tvářičku, mě zabolelo srdce. Odtáhl se ode mě a zase se zadíval na svou milovanou hvězdnou oblohu. „Podívej!“ Ukázal zase svým prstíkem. „Támhle ty hvězdy, vidíš? Vypadají jako koník s křídly.“
„Říká se mu pegas, zvíře z dávných pověstí.“
„Je nádherný, co myslíš?“
„To ano. A podívej, támhle je jednorožec, vidíš? A támhle lev.“
„A tam! Tam, vidíš? Vidíš to? Vypadají jako drak!“
Rozesmála jsem se a on se ke mně přidal.
„Mám tě rád, sestřičko.“ Řekl, když nastalo ticho a láskyplně mě objal.
„Vždyť já tebe taky, ty můj malý blázínku. Vždyť já tebe taky, já tebe taky. Ani nevíš, jak moc…“
Jak by taky ne, vždyť to byl můj malý bratříček, můj malý bezbranný bratříček. Svět je často velmi nespravedlivý, bere nám ty, které milujeme…
***
O tři dny později mě můj malý bratříček opustil. Byl moc nemocný a slabý. Asi jsem věděla, že mě opustí, ale nechtěla si to připustit. Tu smutnou noc jsem se vydala na náš kopeček za domem, kde jsme spolu často sedávali a pozorovali hvězdnou oblohu. Dnes jsem tam poprvé seděla sama. Zvrátila jsem hlavu dozadu, abych lépe viděla. Byli tam – pegas, jednorožec, i ten drak. Stále jasně zářili. Ale v tu chvíli jsem spatřila něco jiného, něco nového, co před tím na obloze nebylo. Kousek od té jasné hvězdy, kterou měl bratříček tak rád a nedaleko souhvězdí draka zářila nová hvězda, tak jasná, až oči přecházely. Otřela jsem si slzy, jejž mě oslepovaly, abych se přesvědčila, že je skutečná. Ano, byla tam a v tu chvíli se mi zdálo, jako by několikrát zablikala. Byl to snad přelud? Výtvor mé bujné fantazie a žalu? Užasle jsem na ni zírala a najednou jsem znala pravdu. Byl to on. Chtěl se stát hvězdou, nemohla to být jen náhoda, že tu noc, kdy mě opustil, na nebi vysvitla tak jasná a nová. Splnil se mu sen.
„Bratříčku…“ zašeptala jsem do nočního ticha a hvězda opět zablikala, zatímco lehounký vánek osušil mé slzy, jaky by mě utěšoval.
Možná hvězdy nejsou jen hořící koule plynů…
Jsou obestřeny velkým tajemstvím, které zůstane navždy skryté, protože hvězdy jsou kouzelné…
Teď už to vím…
 

Posuď knihu podle obalu #03

Filed under: Posuď knihu podle obalu — Ettelëa Dragons @ 2:28 pm
Tags: ,

Dnešní meme je z dílny Syki. Úkolem je představit obálku libovolné knihy, napsat k ní anotaci a poté posoudit obálku podle svého.

 

 

Název: Eon – Znovuzrození dračího oka

Autor: Alison Goodmanová

Díl: 1.

Nakladatelství: Jota

Rok vydání: 2009

Anotace: Dvanáctiletý Eon prochází už několik let intenzivním výcvikem v šermu a magii, má však nebezpečné tajemství. Ve skutečnosti je to Eona, šestnáctiletá dívka studující v přestrojení, aby se mohla stát Dračím okem, učedníkem draků štěstěny. Když začne hrozit, že tajemství vyjde na světlo, octne se dívka uprostřed vražedného boje o císařský trůn a musí najít sílu k boji o vlastní život.

 

Můj názor na obálku: Obálka této knihy je zkrátka nádherná. V knihkupectví mi okamžitě padla do oka. Líbí se mi pěkně sladěné barvy. Obálka je lesklá se zlatými nápisy, všechno spolu tak nějak ladí. Hodně se mi taky líbí dračí oko v písmeně „O“.  Zkrátka povedená obálka, související s obsahem a se sladěnými barvami…

 

On My Wishlist #03 20 srpna, 2011

Filed under: On My Wishlist — Ettelëa Dragons @ 9:29 pm
Tags: ,

Meme z dílny Book Chick City. Úkolem je představit několik nih, které bychom si přáli mít v knihovničce.


Abych pravdu řekla, tak jsem si v poslední době koupila množství knih, po kterých jsem toužila, ale knihy pořád vycházejí a vycházejí, že? Takže jsou tady stále nějaké, které bych si přála vlastnit. Když jsem dneska uvažovala, co mi v knihovně asi tak chybí, hned mě napaadla tato kniha:

Tuhle knížku bych si opravdu ráda přečetla, protože se na ni pěje jen samá chvála. Určitě vypadá zajímavě…

 

 

 

 

                                                                                               Bouře mečů, další             pokračování rozsáhlé ságy Píseň ledu a ohně. První část tohoto třetího dílu již mám doma, takže bude třeba i část druhá.

A dnešní poslední knihou, kterou bych si přála mít doma je Pán Prstenů Dvě věže. Tedy, ne že bychom ho doma neměli, ale za prvé je taťkův (v tátově knihovně) a za druhé jsem si zamilovala zrovna toto krásné vydání z nakladatelství Argo. Doma máme poněkud starší…

 

Bylo nebylo #03 18 srpna, 2011

Filed under: Bylo nebylo — Ettelëa Dragons @ 10:45 pm
Tags: ,

Dnešek patří meme, které vytvořila Kath, s názvem Bylo nebylo. Úkolem je popadnout knihu, kterou právě čteš a napsat úplně první větu.

 

Název: Inkarceron

Autor: Catherine Fisher

Rok vydání: 2011

Nakladatelství: Knižní klub

Počet stran: 368

 

 

 


Finna srazili tváří k zemi a připoutali ke kamenným kvádrům hlavní tranzitní cesty.