Knižní útočiště elfího poutníka

Svět plný fantazie, příběhů a knih…

Fantastické Vánoce #3 – Fantasy na stříbrném plátně Prosinec 18, 2011

Filed under: Fantastické Vánoce — Ettelëa Dragons @ 6:07 pm
Tags: ,

Na začátek bych vás chtěla poprosit, abyste si na chvíli představili, že je ještě sobota 17. 12. okolo 20 hodiny, kdy jsem chtěla tento článek původně publikovat. Bohužel se mi to nepodařilo a tak tedy až teď. Mrzí mě, že jsem to nestihla dříve, ale minulý týden toho bylo nějak moc, to znáte – nakupování dárků, učení, nakupování, škola, písemka, atd. Dnes je sice již čtvrtá adventní neděle, ale já ještě chvilku zůstanu ve třetím adventním týdnu se třetím tématem Fantastických Vánoc – Fantasy a film.

Upozorňuji vás, že tento článek vyjadřuje můj osobní názor. Rozhodně vás tady nebudu o ničem poučovat, či vás přesvědčovat, že můj názor je ten správný. Nehraju si na odborníka, neviděla jsem zdaleka všechny fantasy filmy. Tento článek spíše ukazuje, jaké fantasy filmy mám ráda já a proč…

Fantasy patří jak k mému nejoblíbenějšímu literárnímu, tak i k filmovému žánru. Stejně jak v literatuře, tak i zde pro mě byl takovým velkým mezníkem film Pán Prstenů, který je podle mě i celkově takovým významným mezníkem co se fantasy filmů týče. Ale nejdříve bych se vrátila trochu do minulosti, konkrétně do roku 1984…

Určitě si pamatujete na film Nekonečný příběh, který má na svědomí režisér Wolfgang Petersen. Myslím, že je to jeden z nejlepších fantasy filmů, které kdy byly natočeny, i když, abych pravdu řekla, já osobně jsem ho ráda neměla a myslím, že jsem ho viděla jen jednou. Nevím proč, příběh jako takový mě zaujal, spíše se mi moc nelíbily efekty a celý vzhled filmu, ale co naplat, v té době ještě neměli lidé takové možnosti, jako dnes.

Abych pravdu řekla, ani neznám moc opravdu kvalitních fantasy filmů. Bylo jich sice natočeno mnoho, ale jen málokterý je opravdu dobrý. Mezi ty nejlepší podle mě patří Letopisy Narnie, Harry Potter, Pán Prstenů, Piráti z Karibiku, Inkoustové srdce, Most do země Therabithia, Excalibur a další. To jsou zároveň i mé nejoblíbenější filmy tohoto žánru, ještě spolu s princem z Persie a novým Soubojem Titánů.

Pán Prstenů

Jak jsem už řekla, toto je pro mě nejdůležitější a nejvýznamnější fantasy film vůbec. To, proč mám ráda Pána Prstenů už jistě víte, ale proč mám ráda film? Tak především, viděla jsem ho první, než jsem četla knihy (a nemyslím si, že by to byl důvod k údivu, vždyť je mi teprve 17 a půl, takže myslím, že je to i docela logické). Líbí se mi, jak si tvůrci s filmem poradili a ať si říká kdo chce co chce, mě nepřijde, že by film postrádal onen hlubší smysl, který mají knihy. Samozřejmě, kdyby měl být film tak hluboký, tak má asi jen málo diváků a ať chceme nebo ne, filmy jsou i o penězích a tak se musí poněkud přizpůsobit. Musí obsahovat akční scény, milostné scény a tak. Myslím ale, že tvůrcům Pána Prstenů se to všechno podařilo pěkně skloubit dohromady a neudělali z toho nesmyslná guláš plný krve. I ve filmu často narazíte na hlubší scény.Líbí se mi obsazení postav, příběh a také hudba. Samozřejmě, že se ve filmu nemůže objevit vše, co je v knize, film by byl neskutečně dlouhý a prostě to není možné. Mě ale připadá, že se Pán Prstenů drží předlohy ještě pěkně, sice mě trochu mrzí, že úplně vynechali Toma Bombadila, ale co se dá dělat. Já jsem spokojená a mám tento film moc ráda, ať už si zarytí fanoušci knihy říkají co chtějí. Miluju obě – knihu i film. Mí spolužáci prostě nechápou, jak u toho filmu můžu pořád brečet, i když jsem ho viděla nejméně 50x. Jak? Podívejte se na některé scény… Necítíte tu sílu?

Most do země Therabithia

Další z mých nejoblíbenějších fantasy filmů. Je určen především mladším divákům, ale myslím, že i staršího člověka potěší, protože je plný fantazie a je hodně dojemný. Příběh mě jednoduše okouzlil. Je o dvou dětech – chlapci a dívce, kteří se potkali a navzájem si něco důležitého předali. Leslie jako by ani nebyla člověkem. Má obrovskou fantazii a díky ní dokáže tvořit celé světy. Dokáže taky změnit Jesse, svého nového kamaráda, jehož rodiče nemají příliš peněz a stojí nohama pevně na zemi. Jess by byl brzy taky takový, ale díky Leslie pozná, že peníze nejsou to nejdůležitější na světě a že se dá žít i jinak. Stačí mít jen otevřenou mysl…

Moc jsem si oblíbila hlavní hrdinku Leslie. Měla jsem vždycky pocit, že jsem jako ona. Na tento film se dokážu dívat pořád dokola, stejně jako na Pána Prstenů a nikdy mě neomrzí. Nedokážu vysvětlit to, co cítím v srdci, ale je to tak. Tento příběh je výjimečný, ale musíte to cítit…

Harry Potter

Film, který se mnou rostl, stejně jako knihy. Tak kouzelný a úžasný. Jak moc jsem si přála procházet se chodbami Bradavického hradu. Navíc jsou filmy doplněny úžasným soundtrackem, který pomáhá dotvářet výjimečnou atmosféru. Myslím, že není potřeba popisovat, o čem příběh je, vždyť ho určitě všichni dobře znáte.

Kromě celovečerních filmů mám hodně ráda i několik fantasy seriálů. Seriály maj jedno velké plus, díky rozdělení na jednotlivé díly se může klidně více držet své předlohy, jako je tomu třeba u Hry o trůny. Skvěle udělaný seriál, jen jednu věc bych mu vytkla. Často se v něm objevují naprosto zbytečné sexuální scény, které by bylo klidně možné vypustit. Ale i tak jsem si tento seriál oblíbila a na jaře se chystá už druhá série podle knihy Střet králů a jsem moc zvědavá, jestli bude taky tak dobrá jako ta předchozí.

Dalším takovým seriálem je Legend of the Seeker. Nemohu posoudit, do jaké míry se drží své literární předlohy. Na tu se chystám až letos o Vánocích, kdy snad dostanu první dva díly. Ale seriál jako takový se podle mě skvělý, napínavý a dobrodružný, navíc se sympatickým hlavním hrdinou. Co víc si přát? Snad jen více sérií, protože jsou jen dvě a vypadá to, že pokračování se už bohužel nechystá. Škoda…

A co vy? Jaké fantasy filmy máte nejraději a proč?

Dneska tedy zapálím třetí svíčku, i když je už čtvrtá a tedy poslední adventní neděle. Za 5 dnů a 7 hodin je Štědrý den a mě to přijde naprosto neskutečné. Vám taky? Nicméně, poslední příspěvek na téma „Fantasy a já“ můžete očekávat nejpozději v pátek.

Opět budu ráda, když se zapojíte a podělíte se o své nejoblíbenější fantasy filmy, či pojmete svůj článek jakkoli jinak.



 

Fantastické Vánoce #2: Fantasy bytosti Prosinec 5, 2011

Filed under: Fantastické Vánoce — Ettelëa Dragons @ 11:33 pm
Tags: ,

Máme tady druhý adventní týden. Příspěvek se mi sice nepodařilo zveřejnit včera, ale to vůbec nevadí, příspěvky do tohoto projektu můžete přidávat kdykoli během daného adventního týdne.Tady je můj článek a upozorňuji, že se nesnažím popisovat jednotlivé bytosti, ani nejsem rozhodně žádná odbornice, je to jen můj názor a nemusí se vám tudíž nutně líbit.

A pak jsou tady opět zvýrazněné otázky, na které můžete (ale nemusíte) ve svém článku či v komentářích pod tímto článkem odpovědět. Jak svůj článek pojmete je na vás. Těším se na příspěveky 😉

Druhý advent znamená druhé téma a to zní: Fantasy bytosti.

 

 

Fantasy bytosti

Každý to známe – bez nejrůznějších bytostí by nebyla fantasy fantasy. Je spousta zajímavých bytostí, bohužel je jich mnoho opomíjeno. Nepřipadá vám to tak? Momentálně jsou v módě upíři (ano, teď mluvím o literatuře pro mladé dospělé neboli YA a nerada bych si hrála na odbornici, je to čistě můj názor!). Tohle upíří šílenství podle mě odstartovala sága Stmívání. Kdysi jsem tuhle ságu milovala, upřímně – je to čtivé, jenomže postupem času mi došlo, že to není tak úžasné. Myslím hlavně pohled na upíry, který tato sága zavedla.

 

Upíři

Upír by měl samozřejmě být přitažlivý a svým způsobem krásný, přece jenom to patří k jeho osobnosti a je to jeho zbraň, ale především to vždycky byli nebezpeční predátoři, kteří svou oběť okouzlili a poté ji zabořili své špičaté tesáky do krásného krčku, však víme, ne? Ok, ale dnešní spisovatelky si upíry poněkud „vylepšily“, myslíte, že k lepšímu? Já si to teda opravdu nemyslím. Podívejte se na Edwarda, romantický, třpytící se vegetarián, který strašně trpí. Takový by podle mě upír být neměl… neřeknu, kdyby to bylo jen jednou, výjimečně, bohužel se v poslední době s takovými upíry roztrhl pytel. Na druhou stranu – kdo vlastně řekl, že upír musí vypadat zrovna tak nebo tak…? Takže, nechci to nějak odsuzovat, proč by se vlastně mezi upíry sem tam nemohl vyskytnout nějaký ten vegetarián, ale čeho je moc, toho je příliš, znáte to.

Věříte v existenci upírů?

 

Andělé

V poslední době ale upíři pomalinku ustupují do pozadí, aby uvolnili místo svým „kolegům“ padlým andělům. Musím říct, že já jsem si takovéto příběhy, kde figurují „náctiletí“ a ještě ke všemu padlí andělé moc neoblíbila (opět, můj názor, každému se líbí něco jiného, že?). Proč? Je toho na mě prostě už moc, nejen zamilovaní upíři ale už i andělé. Moje představa anděla je totiž někde trochu jinde, bohužel (či bohudík). Já osobně si anděly představuji jenom jako takové neurčité bytosti, vydávající teplo a světlo a viděla bych je úplně v jiných příbězích. Ale jak říkám, každý může mít trochu jinou představu…

Co vy a andělé?

 

Elfové a trpaslíci

Tady zabrousíme do trochu klasičtější fantasy. Elfové a trpaslíci jsou naprosto typickými bytostmi, vyskytujícími se ve velké většině knih tohoto žánru, ale to vám asi říkat nemusím, co? 🙂 Také existují různé představy elfů, ale hodně do vývoje této zajímavé rasy zasáhl misrt Tolkien, když vytvořil Středozemi a z elfů udělal hrdý, moudrý a vznešený národ. Myslím, že jim to neuškodilo, naopak… Líbí se mi tolkienovská představa elfů, už se to tak zažilo, že když se řekne elf, prostě si vybavíme vysokého, štíhlého muže (či ženu) s dlouhými vlasy a hrdým výrazem.

Zajímavé jsou ale různé obměny, někteří spisovatelé (teď si je hned nevybavím, ale vím, že takoví jsou) nemají tak optimistický pohled na elfíky, ale pohlíží na ně jako na pyšnou rasu, která se vyvyšuje nad ostatní. Zajímavé… Ostatně, proč ne.

Ale pamatujete i na ty malinké, okřídlené bytosti? Tak to jsou taky elfové, jenom zase trošku jiní…

A což teprve trpaslíci! Máte rádi trpaslíky? Ti se také proslavili díky Tolkienovi a Gimlimu, ale setkáme se s nimi třeba i v románech Markuse Heitze, kde mají tito pracanti hlavní roli, což se taky jen tak nevidí.

 

Draci

Mí nejoblíbenější tvorové. Mou představu draků zformoval hlavně (ano, teď se pro mě za mě smějte, ale já ho prostě miluju) Christopher Paolini a jeho Eragon. Safira je přesně taková, jak bych si draky představovala já. Jako moudré a vznešené bytosti, ale samozřejmě by takové nemohli být všichni, draci podle mě, stejně jako lidé mají rozdílné charaktery.  Tady ale snad poprvé nesouhlasím s panem Tolkienem a jeho drakem Šmakem (Hobit) a Chrysophylaxem (List od Nimarala a jiné příběhy). Tito draci jsou chamtiví, úskoční a vychytralí… To se mi moc nelíbí.

A jaká představa se líbí vám?

Tak, to jsou pro mě ty nejvýraznější fantasy bytosti, se kterými se velmi často setkávám, ale samozřejmě mám ráda i jiné, na které se ale docela zapomíná. Co třeba takové víly (i když, ty už pomalu taky začínají jít do módy…), gryfové (Temný gryf – jediná kniha o gryfech, co zatím znám), jednorožci, pegasové, atd. Ti by si jistě zasloužili větší pozornost, snad jejich čas taky přijde…

Ale třeba v takovém Zaklínači se setkáváme s celou řadou bytostí (či nestvůr), se kterými se jinde ani nesetkáme. Znáte taky nějakou knihu, kde se vyskytují méně známé bytosti?

 

A zapalujeme druhou svíci na adventním věnci.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Podělte se s ostatními a přidejte svůj přímý link na článek:

 

Fantastické Vánoce #1: Fantasy světy Listopad 27, 2011

Filed under: Fantastické Vánoce — Ettelëa Dragons @ 1:47 pm
Tags: ,

Tak tady máme první adventní neděli a s ním hromadu projektů a mezi nimi i můj nenápadný malý projektíček Fantastické Vánoce zaměřený na fantasy literaturu. Více informací najdete zde.

Dnešní první téma zní – Fantasy světy. Já se zamyslím nad tím, jaké jsou mé nejoblíbenější světy, jaké světy jsem se snažila vytvořit sama a co by podle mě neměl správný fantasy svět postrádat. Za každým tímto zamyšlením pak najdete otázku a budu ráda, když na ni odpovíte ve vašem článku či třeba v komentářích zde, pod tím mým 🙂


 

Fantasy světy

Každá správná fantasy se odehrává v nějakém smyšleném světě, to snad všichni dobře víme. Bez toho by to ani nešlo. Každý autor se snaží vymyslet co nejdokonalejší prostředí pro svůj příběh a vdechnout mu život. Takový svět, to není jenom ledajaká krajina, chce to promyslet názvy a polohu měst, zemí, lesů a řek. Chce to vymyslet světu nějakou historii, dát mu minulost… A to může být hodně tvrdý oříšek.

 

Moje oblíbené fantasy světy

 

Středozemě

Pro mě je hodně výjimečným světem mezi všemi ostatními Tolkienova Středozemě. Proč? Myslím, že odpověď není nijak složitá. Tolkien se stal vzorem pro mnohé další spisovatele, jeho smyšlený svět je úžasné promyšlený a téměř dokonalý. Nejen, že vymyslel krajinu a země, ale také složitou a bohatou historii a díky tomu jeho svět působí hodně reálně. Ve Středozemi přece najdete hluboké lesy i rovné pláně, bohatá, krásná města i malé vesničky a samozřejmě temnou zemi Mordor. Žije v ní velké množství různých ras – elfové, trpaslíci, lidé, skřeti. Dokázal popsat, jak Středozem vznikla, vymyslel božstvo i jazyky jednotlivých ras. Když otevřu Pána Prstenů i třeba Silmarillion, musím jen nechápavě kroutit hlavou, protože prostě nedokážu pochopit, jak jediný člověk mohl vytvořit něco tak úžasného!

 

Narnie

Další kouzelná země. Vznikla z myšlenek C.S. Lewise a je zase trochu jiná než Středozemě. Také má svou historii, ale není už tak složitá a komplikovaná o to více je ale kouzelná, což se mi na ni líbí… Jako menší jsem si vždycky představovala, že se do ní dostanu skříní, co máme v pokoji, bohužel se mi to zatím nepovedlo 🙂

 

Bradavice

Ach ano, kouzelné Bradavice. Který fanoušek fantasy by se tam nechtěl podívat? Vždycky mě fascinoval kouzelný strop, který se měnil podle toho, jak je zrovna venku. Rowlingové se podařilo vytvořit něco jedinečného a originálního. Obrovský hrad se spoustou zákoutí a tajných chodeb, zvláštních učeben a kouzelných schodů, jak ráda bych se tam podívala! Popisy Bradavic patří k mým nejoblíbenějším částem v knížkách o Harry Potterovi a často jsem si sama vymýšlela vlastní zákoutí v této škole čar a kouzel a toulala jsem se jejími chodbami. Díky Bohu za fantazii, díky ní jsem měla možnost tam nakouknout 🙂

 

 Jaké světy jsou výjimečné pro vás a proč?

 

Fantasy světy a já

Jako mnoho dalších fanoušků fantasy literatury jsem se i já pokoušela (a stále občas pokouším) psát vlastní příběhy a samozřejmě jsem si taky musela vytvořit nějaký vlastní svět, v němž by se odehrávaly. Rozhodně to není nic lehkého a ten můj měl velkou spoustu nedostatků a nebyl ani trošku originální, přesto mi to nevadilo, protože to byl můj vlastní kouzelný svět.

 

Mysterie

Ano, přesně tak se jmenoval (či snad ještě jmenuje) svět, ve kterém se odehrávala většina mých smyšlených příběhů. Všechno to začalo mým „románem“ Mysterie v ohrožení, který jsem před několika roky začala psát. děj vám popíšu v jednom z příštích témat, teď bych se ráda zaměřila právě na onu zemi. Představovala jsem si, že Mysterie vznikla z fantazie lidí a díky té také existuje. Kdysi byla prakticky nekonečná, stejně jako fantazie lidí, ale později ji začala ohraničovat realita a Mysterie se začínala pomalu zmenšovat. Této zemi vládla královna (a odtud vznikla i má přezdívka) Ettelëa Dragons de Mysteria 🙂 No, přezdívku jsem si už nechala…

V této zemi byste našli velkou spoustu kouzelných míst a strášně „originálních“ především, jako třeba Měsíční paseka, Zpívající řeka, Květinové údolí, Dračí hory apod. Miluju přírodu, takže měst, kromě toho hlavního, byste našli opravdu minimum. To byly jen samé hory a údolí, lesy a louky. Všechno bylo krásně zelené a čisté, prostě moje představa ideálního světa.

Tvorba mé vlastní země mě hodně bavila, strávila jsem tím celé dny. Stále jsem vymýšlela nové a nové názvy a nová místa, sice jsem se nezabývala něčím, jako je historie světa nebo poloha měst, ale v té době mi to nijak nevadilo.

 

Zkoušeli jste taky někdy vytvořit svůj vlastní fantasy svět?

 

Co musí mít dobrý fantasy svět?

Když se zamyslím, co by podle měl mít ten správný fantasy svět, hned mě napadne – členitou krajinu. To je jedna z věcí, proč fantasy tak miluju. Nádherná krajina, hluboké lesy, vysoké hory, to nesmí postrádat žádná fantasy.

Dále mě napadne – bohatá historie, protože země či svět bez historie je neúplný. Dodává mu to na skutečnosti a vdechne to světu duši. Mám ráda, když v knize narazíte na nějakou legendu či pověst. Je skvělé, když autor vytvoří celé rodokmeny významných a královských rodů. Ale někdy je těžké udělat to přehledně, tak se někdy může stát, že se do všech těch jmen, názvů a pověstí pěkně zapletete, proto vždycky ocením, když jsou na konci knihy připojeny stručné, přehledné dodatky a vysvětlivky, kde všechno autor shrne.

A stejně tak to mám i s mapou. Mám ráda přehled, takže si ráda prohlédnu i mapu světa, který autor vytvořil, přece jenom je to přehlednější, než jen holý popis. Lépe si tak člověk uvědomí polohu jednotlivých zemí a přibližnou vzdálenost mezi nimi, zvlášť když hrdinové cestují. Ocenila jsem to hlavně v Pánovi prstenů a prohlížela jsem si trasu Společenstva.

 

A co by podle vás měl mít správný fantasy svět?

 

***

Tak, to bychom měli první téma. Ale nesmíme zapomenout, že je dnes první adventní neděle, do Vánoc nám zbývají čtyři týdny, tak pojďme dodržet alespoň nějakou tradici a zapalme (alespoň pomyslně) první adventní svíci na věnci. A příští týden se můžete těšit na článek o fantasy bytostech, který bude pravděpodobně o dost obsáhlejší 🙂 A taky zapálíme druhou svíci!

 

 

Ráda si přečtu i váš článek, jsem na ně hodně zvědavá a proto zde v linkovači zanechte přímý odkaz na svůj článek! Děkuji…